Ano, v České republice existují obce, které už neví, co by ještě pro své občany postavili, a zároveň jsou o kousek dál obce, jejichž občané nemají před svými domy silnice, natož chodník a za deštivého počasí se brodí blátem. Vláda KSČ do roku 1989 zničila nejen kvanta lidských životů, ale také po sobě mimo jiné zanechala obrovské dluhy v budování infrastruktury měst a obcí. V 90. letech bylo i z důvodu solidarity rozhodnuto, že bude prioritně budována infrastruktura měst. Města na úkor menších obcí obdržela více peněz, aby mohla více budovat. Dalo se to pochopit, protože malé obce jsou napojeny na města či velká městská centra, která musí kromě své infrastruktury také financovat místní dopravu, zdravotnickou nebo sociální péči a mnoho dalšího. Zdá se mi však, že tato solidarita se rychle „přetavuje“ do jakési diskriminace. Starosta malé obce nemá na novou silnici či obyčejný chodník, ale starosta městské části bez problému buduje bazén (a to už vůbec nekomentuji okolnost, že nejbližší komplex bazénů je vzdálen pouhých 20 minut jízdy autobusem MHD či 10 minut autem). I laikovi doslova bije do očí fakt, že 4 největší města České republiky – Praha, Brno, Ostrava a Plzeň, kde žije pouhých 20 % obyvatel tohoto státu, dostávají více jak 50% všech peněz určených všem městům a obcím. A nejen z příkladu Jižního Města je znát, že města vše potřebné postavila a už utrácí za méně podstatné, i když pro místní velmi příjemné věci. Přál bych si, aby se nejen ratenický starosta mohl v následujících letech zeptat: „Občane, chceš chodník?“
Blog | Luděk Kudláček
Občane, chceš bazén?
„Dostavíme bazén na Jižním Městě“ – zněl jeden z mnoha předvolebních sloganů na Praze 11 před nynějšími komunálními volbami. V mysli jsem se přenesl necelých 50 kilometrů na východ do okresu Kolín, konkrétně do obce Ratenice. Byl jsem totiž v Ratenicích u tvorby místního předvolebního sloganu: „Opravy a budování nových místních komunikací a chodníků v obci.“ Na první pohled asi není zcela zřejmá ta povolební realita.